zivot okolo nas

Dnes znovu prinášame okienko pre študentov práva a nielen pre nich. Ako pokračuje prípad exposlankyne, ktorá bojuje za právo a spravodlivosť? A po skončení volebného obdobia 2012 – 2016 pokračuje spolu s kolegami z Inštitútu ochrany ústavných práv v boji za ochranu ľudských práv na pracoviskách.  Ako IOÚP prešetroval a zistil, stala sa jediná  poslankyňa, ktorá dva dni pred svojím zvolením do Národnej rady Slovenskej republiky, obdržala Výpoveď zo štátnozamestnaneckého pomeru. Vážení študenti práva, po skončení pôsobenia v parlamente sa vracia na nezávislý štátny Úrad pre reguláciu sieťových odvetví. A tu ju čaká potvrdenie o skončení štátnozamestnaneckého pomeru spolu s mandátom poslankyne. Ako je to možné? Veď súčasťou každého skončenia pracovného či štátnozamestnaneckého pomeru je predsa výpovedná doba, a to znamená, po skončení pôsobenia v parlamente ešte dva mesiace jej patrí mzda ako štátnej zamestnankyne. Ale „múdri štátni úradníci“ nemajú odbornosť zaujať stanovisko k jej žiadosti. Ide o kuriózny prípad, ktorý sa nestal v dejinách.

Obracia sa so žalobou o vymáhanie svojej mzdy na Okresný súd Bratislava II, potom na Krajský súd v Bratislave, potom na Najvyšší súd Slovenskej republiky. Všade zisťuje obrovské ignorovanie a  odmietnutie jej prípadu zaplatenia mzdy za výpovednú dobu.

Tak skúmajme ďalej: obracia sa na Právnickú fakultu UK v Bratislave,  katedru pracovného práva o stanovisko k zaplateniu výpovednej doby, ktorá je súčasťou pracovného pomeru. Potom:

Výbor Národnej rady pre nezlučiteľnosť funkcií

Výbor Národnej rady pre sociálne veci

Výbor Národnej rady pre ľudské práva a národnostné menšiny

Od všetkých výborov dostáva odpoveď hrubej ignorácie a neodbornosti našich poslancov parlamentu.

Obracia sa na ministerku spravodlivosti SR Mgr. Máriu Kolíkovú. Táto jej poradila, aby sa obrátila na odbor dohľadu nad súdnictvom. Prípad pokračuje. Vážení študenti, akú odpoveď dostáva? Znovu len konštatovanie, že tento odbor dohľadu nad súdnictvom nemá kompetenciu posudzovať jej prípad. Dajme si otázku Na čo potom tento odbor dohľadu nad súdnictvom existuje? A kde sa dnes v čase  v Matovičovej – Hegerovej vlády môžete obrátiť, ak chcete, aby Vaša pravda zvíťazila a konečne sa nájde nejaký právnik, ktorý nám odvážne povie stanovisko, či výpovedná doba je alebo nie je súčasťou pracovného pomeru. Tento prípad monitorujeme aj v Zborníku zo 6. medzinárodnej konferencie, ktorá sa konala dňa 23. 11. 2020 v Bratislave.

(https://www.youtube.com/channel/UCyv_2lMMhnJTS2wqzXxtU-w)

Video:

Vážení a nie len páni študenti práva, každý sa nám tu oháňa sociálnym cítením, demokraciou, morálkou, ľudskými právami a občas aj ľudskou dôstojnosťou. Ale pod heslami ľudských práv si mnohí vybudovali svoju politickú kariéru a stále zbierajú politické body. Dokázali sme a stále dokazujeme, že naši poslanci problémy občanov nechcú riešiť. Politikov a rovnako aj štátnych úradníkov  treba posudzovať nie podľa toho, čo hovoria, ale podľa toho, čo robia. A keď sa na nich pozrieme z tejto strany, tak zistíme, že mnohým z nich nejde o ľudské práva, ale o dobrý biznis, ktorý dokážu vytrieskať ešte aj z nešťastia ľudí.

Videli sme tento týždeň na mimoriadnej schôdzi, ako vládne nevedomosť a neznalosť poslancov.

Znovu zopakujem: Rovnako vyhovuje poslancom nastavenie Parlamentného inštitútu. Opoziční poslanci ( t.č. Fico, Pelegríni a spol.) nemajú šancu, aby uspeli v mimoriadnej schôdzi pri odvolávaní toho, ktorého ministra či premiéra. A to je jedno či to bola ministerka spravodlivosti SR  Mgr. Mária Kolíková. Celá schôdza je len populistická fraška. A to môžu mimoriadne schôdze robiť každý deň. Starí, inventárni poslanci parlamentu by mali vedieť, ako funguje parlament.

Dajme si otázku, V akom štáte to vlastne žijeme? Občan si musí riešiť všetko sám.

Na Slovensku sme si už zvykli, že voľbou poslanca do parlamentu sa pre nás občanov všetko skončilo. Sem-tam možno niekto z občanov sa poteší aktivite niektorého sólo-poslanca. Ani po posledných voľbách sa situácia v našej spoločnosti nezmenila. Zase sa krúti koleso predkladania a prijímania zákonov. Zase tu máme populistické témy poslancov, hru na moc, politické sľuby, nehospodárnosť parlamentného inštitútu. Popri tom nám tu bezprávie v krajine ostalo. Ľudia si zvolili svojich zástupcov do parlamentu. Mysleli si, že sú to tí, ktorí ich tam budú reprezentovať a hlavne pravdivo informovať. Bez klamstiev. Zvolení poslanci by navonok chceli robiť rozhodnutia, ktoré sú v prospech ľudu. Nedokážu to, lebo o chvíľu si musia zabezpečiť sponzora, ktorý im bude financovať volebnú kampaň. Kto má peniaze, osadí popri ceste „rušivé“ billboardy a zaplatí kampaň v médiách. A komu už pomôže, že počas volebného obdobia sú ako rozhnevaní bratia, každý sa navzájom očierňuje, vyťahuje na seba špinu.

V neposlednom rade vo veci exposlankyne sme sa obrátili na Ministerstvo vnútra Českej republiky. Z odpovede vyberáme:

„Mandát poslance nebo senátora vzniká zvolením [čl. 19 odst. 3 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Ústava“)]. Státní volební komise vyhlásí a uveřejní celkové výsledky voleb po podepsání zápisu o výsledku voleb sdělením ve Sbírce zákonů [§ 52 odst. 3 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů (dále jen „zákon o volbách“)]. Státní volební komise vydá kandidátům zvoleným za poslance Poslanecké sněmovny do 1 měsíce od uveřejnění výsledků voleb osvědčení o tom, že druhým dnem voleb byli zvoleni (§ 53 odst. 1 zákona o volbách).
U státního zaměstnance, který získal mandát poslance, nastala překážka výkonu služby, která má za následek pozastavení výkonu služby (ex lege), a to druhým dnem voleb. Ačkoliv je povinností státního zaměstnance bezodkladně oznámit tuto skutečnost služebnímu orgánu (srov. § 33 odst. 5 zákona o státní službě), za hodnověrný důkaz o zvolení státního zaměstnance poslancem lze zpravidla považovat až uveřejnění výsledků voleb sdělením Státní volební komise ve Sbírce zákonů. Bezprostředně po obdržení hodnověrného důkazu o zvolení státního zaměstnance poslancem služební orgán rozhodne o zařazení mimo výkon služby pro pozastavení služby s účinností ode dne, kdy státní zaměstnanec získal mandát poslance, tj. druhým dnem voleb (ex tunc).
Státní zaměstnanec, který byl zařazen mimo výkon služby pro pozastavení služby z důvodu výkonu funkce poslance, se po odpadnutí důvodu zařazení mimo výkon služby rozhodnutím služebního orgánu podle § 70 odst. 1 zákona o státní službě zařadí zpět na své původní služební místo. 

Závěrem uvádíme, že získání mandátu poslance není důvodem pro skončení služebního poměru [srov. § 33 odst. 4 písm. b) zákona o státní službě]. Z těchto důvodů neevidujeme případ skončení služebního poměru pro získání mandátu poslance.
Mgr. Martina Postupová, personální ředitelka, sekce pro státní službu
v z. Mgr. Zuzana Brücknerová, vedoucí oddělení koordinace státní služby“

Nuž, vážení študenti a nielen Vy, ako vidíte, naši českí kolegovia vedia vykladať zákony v prospech práva a spravodlivosti.